24 Když dostal takový příkaz, uvrhl je do vnitřního vězení a pro jistotu jim dal nohy do klády.
25 Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha a ostatní vězňové je poslouchali.
26 Náhle nastalo veliké zemětřesení, takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta.
27 Když se žalářník probudil a uviděl otevřené dveře vězení, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že vězňové uprchli.
28 Ale Pavel zvolal silným hlasem: “Neudělej si nic zlého! Jsme tu všichni.”
29 Žalářník požádal o světlo, vtrhl dovnitř a s třesením padl před Pavla a Silase.
30 Vyvedl je ven a řekl: “Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?”