1 Vždyť Hospodin se slituje nad Jákobem a znovu vyvolí Izrael, dá jim spočinout v jejich zemi; připojí se k nim příchozí, připojí se k domu Jákobovu.
2 Národy je vezmou a přivedou je na jejich místo. Dům izraelský je přijme v Hospodinově zemi do dědictví za otroky a za služky. Tak se ti, kdo je odvedli do zajetí, stanou jejich zajatci. Budou panovat nad svými utlačovateli.
3 I stane se v den, kdy ti Hospodin dopřeje odpočinutí od tvého trápení a nepokoje i od tvrdé otročiny, jíž jsi byl zotročen,
4 že proneseš o babylonském králi toto pořekadlo: Jak přestal utlačovatel, jak přestal útok!
5 Hospodin zlomil hůl ničemů, žezlo vládců,
6 které se zuřivostí bilo národy ranami bez ustání, které panovalo v hněvu nad národy s bezmeznou tyranií.
7 Celá země odpočinula a má klid; lidé propukli v jásot.
8 I cypřiše se nad tebou radují i libanonské cedry: Od té doby, co jsi lehl, nepřichází, kdo by nás kácel.
9 Podsvětí dole se třese na tebe, vstříc tvému příchodu; zburcovalo kvůli tobě nebožtíky -- všechny vůdce země -- ze svých trůnů dalo povstat všem králům národů.
10 Ti všichni promluví a řeknou ti: I ty jsi zbaven síly jako my? Stal ses nám podobným!
11 Do podsvětí je svržena tvá vznešenost, hudba tvých harf; pod tebou jsou rozprostřeny larvy a červi jsou tvou přikrývkou.
12 Jak jsi spadl z nebes, třpytivá hvězdo, synu úsvitu? Byl jsi odseknut k zemi, ty, který jsi porážel národy!
13 A ty sis řekl ve svém srdci: Vystoupím do nebes, nad hvězdy Boží vyvýším svůj trůn; usednu na Hoře shromáždění na nejzazším severu.
14 Vystoupím na výsosti oblaku, vyrovnám se Nejvyššímu.
15 Jenže jsi svržen do podsvětí, do největších hlubin jámy.
16 Ti, kteří tě uvidí, na tebe budou zírat a pozorně tě sledovat: Což to není ten muž, jenž znepokojoval zemi a otřásal královstvími?
17 Obracel svět v pustinu a jeho města bořil, své vězně nepropouštěl domů.
18 Všichni králové národů, všichni leží ve slávě, každý ve vlastní hrobce.
19 Ale tebe pohodili mimo tvůj hrob jako ohavný výhonek, zahalený pobitými, probodenými mečem, těmi, kdo sestupují ke kamenům jámy -- jako rozšlapanou mršinu.
20 Nebudeš s nimi mít jeden hrob, protože jsi ničil svou zemi a zabíjel svůj lid. Potomstvo zločinců nebude zmiňováno navěky.
21 Připravte místo porážení pro jeho syny kvůli vině jejich otců, ať nevstanou a nedostanou do vlastnictví zemi a nenaplní povrch světa městy.
22 Povstanu proti nim, je výrok Hospodina zástupů, a vyhladím jméno Babylona i jeho ostatek, nástupce i následníka, je Hospodinův výrok.
23 A učiním ho vlastnictvím ježků a vodní mokřinou; a zametu ho koštětem vyhlazení, je výrok Hospodina zástupů.
24 Hospodin zástupů přísahal: Jistěže tak, jak jsem si usmyslil, se stane, a jak jsem se rozhodl, tak se to naplní:
25 Rozdrtím Ašúra ve své zemi a na svých horách ho pošlapu. Stáhnu z nich jeho jho a odstraním jeho břemeno z jejich ramen.
26 To je plán, který je naplánován pro celou zemi, a to je paže, která je vztažena proti všem národům.
27 Vždyť to naplánoval Hospodin zástupů, kdo to zruší? A jeho paže je vztažena, kdo ji odvrátí?
28 V roce, kdy zemřel král Achaz, přišel tento prorocký výnos:
29 Neraduj se, celá Pelišteo, že je zlomena hůl, která tě bije: Neboť z hadího kořenu vyjde zmije a jejím plodem bude létající ohnivý had.
30 Prvorození nuzných se budou pást a chudí budou uléhat v bezpečí. Ale tvůj kořen nechám zemřít hladem a tvůj ostatek zabiji.
31 Naříkej, bráno, křič o pomoc, město! Propadni malomyslnosti, celá Pelišteo, protože od severu přichází kouř a není, kdo by zůstal stranou svého shromaždiště.
32 Co odpovědí poslům toho národa? Že Hospodin založil Sijón a v něm budou mít útočiště nuzní jeho lidu.