3 Na jeho ulicích se přepásali pytlovinou; na střechách a na náměstích všechno naříká, rozplývá se v pláči.
4 Křičí Chešbón i Eleále, až do Jahasu je slyšet jejich hlas; proto ozbrojenci Moábu křičí, jeho duše se v něm chvěje.
5 Mé srdce naříká nad Moábem; jeho uprchlíci jsou až po Sóar a Eglatšelišiji. Po luchítském svahu vystupují s pláčem; na cestě do Chóronajimu propukají v úpěnlivý křik nad zkázou.
6 Vždyť vody nimrímské jsou zpustošené; vždyť uschla tráva, zašlo rostlinstvo, není zeleň.
7 Proto přebytek, který získali a uložili, odnášejí přes Topolový potok.
8 Vždyť celým moábským územím proběhl úpěnlivý křik; jeho nářek došel až do Eglajimu, jeho nářek došel až do Beerélímu.
9 Vždyť vody Dímónu jsou plné krve a připravím pro Dímón další rány: Lva na Moábce, kteří vyváznou, i na ostatek v zemi.