11 Otěhotníte suchou trávou, porodíte strniště. Váš dech vás stráví jako oheň.
12 Národy budou jako vypalování vápna, vzplanou ohněm jako posekané trní.
13 Slyšte, vzdálení, co jsem učinil, poznejte, blízcí, moji udatnost.
14 Hříšníci na Sijónu se strachují, bezbožné zachvátil třes: Kdo z nás bude pobývat u stravujícího ohně? Kdo z nás bude pobývat u věčných plamenů?
15 Ten, kdo chodí v spravedlnosti a mluví, co je správné; kdo zavrhuje nekalý zisk z vydírání, vytřásá ruce, aby nepřijal úplatek, kdo zavírá uši, aby neslyšel o prolití krve, a přivírá oči, aby se nedíval na zlo.
16 Ten bude přebývat na výšinách, skalní pevnosti budou jeho nepřístupným hradem. Bude mu dáván chléb a voda mu nevyschne.
17 Tvé oči uvidí Krále v jeho kráse, spatří i rozlehlou zemi.