1 Sestup a seď v prachu, panno, dcero babylonská, seď na zemi, žádný trůn, dcero chaldejská, protože tě již nebudou nazývat něžnou a zhýčkanou.
2 Vezmi ruční mlýnek a mel mouku, odkryj závoj, zvedni vlečku, odhal stehna, přebroď řeky.
3 Odhalí se tvá nahota, ano, ukáže se tvá potupa. Chopím se pomsty a nikdo mi nebude bránit.
4 Náš vykupitel, jehož jméno je Hospodin zástupů, Svatý Izraele [praví]:
5 Seď mlčky a vejdi do temnoty, dcero chaldejská, protože tě již nebudou nazývat královnou království.
6 Rozhněval jsem se na svůj lid, znesvětil jsem své dědictví a vydal jsem je do tvé ruky; neprojevila jsi jim slitování, starce jsi velice obtížila jhem.
7 Řekla sis: Budu královnou až navěky. Nevzala sis tyto věci k srdci a nepamatovalas na jejich konec.