1 Hle – přichází spravedlivý král, jehož knížata budou poctivá!
2 Každý z nich bude jak skrýše před větrem a úkryt před deštěm, jako potoky vody v pustině a stín mocné skály v zemi vyprahlé.
3 Oči vidoucích už nebudou zavřené, uši slyšících budou pozorné.
4 Srdce ustrašených nabude poznání, jazyk koktavých plynně a jasně promluví.
5 Hlupák už nebude nazýván šlechetným a padouchovi přestanou říkat ctihodný.
6 Hlupák přece říká nesmysly, zlé věci v srdci vymýšlí – jak by se dopustil nějaké podlosti, jak by o Hospodinu scestně promluvil, jak by hladové o pokrm připravil, jak by odepřel nápoj žíznivým.
7 Padouch používá podlé podvody, zamýšlí samé zvrhlosti – jak by lživou řečí zničil chudáky, když se dovolávají práva ubozí.
8 Šlechetný má však ušlechtilé úmysly a v ušlechtilosti obstojí.
9 Ženy bezstarostné, vstaňte a slyšte mě! Vy dcery, jež si v klidu žijete, mé řeči ucho nakloňte!
10 Do roka a do dne třást se budete, vy, jež si v klidu žijete. Vinobraní totiž přestane a sklizeň nepřijde.
11 Vy bezstarostné, třeste se, vy sebejisté, chvějte se! Vysvlečte se a obnažte, pytlem zahalte se na bedrech!
12 Tlučte se v prsa nad výtečnými poli, nad úrodnými vinicemi,
13 nad zemí mého lidu truchlete – zaroste trním a bodlákem! Plačte nad všemi domy veselí, nad tímto městem hýření!
14 Palác zůstane opuštěn, hluk města utichne, z pevnosti a věže bude pustina, potěšení oslů, pastvina dobytka.
15 Až se však na nás vylije shůry Duch, tehdy se z pouště stane sad a sad se bude za les počítat.
16 Na poušti pak bude právo přebývat a domovem spravedlnosti bude sad.
17 Ovocem spravedlnosti bude mír, dílem spravedlnosti bude klid a bezpečí až navěky.
18 V pokojných příbytcích bude můj lid žít, v domovech plných bezpečí, v odpočinutí bez starostí.
19 I kdyby byl les pobit kroupami a město srovnáno bylo se zemí,
20 blaze vám, kdo sejete při každém potoku, kdo býka i osla vypouštíte na pastvu!