1 Ať se raduje poušť a suchopár, s jásotem ať kvete pustina! Jak z růže květ
2 ať rozkvete, ať rozezní se jásotem! Bude jí dána sláva libanonská, nádhera karmelská a šáronská – ukáže se jim sláva Hospodinova, našeho Boha nádhera!
3 Dodejte síly ochabujícím rukám, zpevněte podlomená kolena.
4 Řekněte těm, kdo mají srdce bázlivé: „Nebojte se, vzchopte se! Hle – váš Bůh s pomstou přichází, se svou odplatou vás jde zachránit!“
5 Oči slepých tehdy prohlédnou, uši hluchých se otevřou,
6 chromý tehdy vyskočí jak laň, jazyk němého se rozjásá. Na poušti vytrysknou vodní prameny, pustinou budou proudit potoky,
7 kde byl žhavý písek, bude jezero a suchopár se stane studánkou. Doupata, kde odpočívali šakali, zarostou trávou, třtinou, rákosím.
8 Povede tudy také stezka, která se Svatou cestou bude nazývat. Nepůjde po ní nečistý, bude určena jen pro poutníky – ani hloupí na té cestě nezbloudí.
9 Neobjeví se tam žádný lev, nepůjde tudy divá zvěř, nic takového se tam nenajde. Půjdou po ní ti, kdo budou vykoupeni;
10 Hospodinovi zachránění se navrátí a na Sion přijdou s jásáním, s věčnou radostí na tvářích. Tehdy je přemůže radost a veselí; zármutek a úpění je opustí.