1 Teď ale toto praví Hospodin, ten, kdo tě stvořil, Jákobe, ten, kdo tě, Izraeli, zformoval: Neboj se, já jsem tě vykoupil a povolal tě jménem tvým – patříš mi!
2 Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud. Půjdeš-li ohněm, neshoříš, plamen tě nespálí.
3 Já Hospodin jsem přece tvůj Bůh, já, Svatý izraelský, jsem tvůj spasitel. Egypt jsem dal za tebe jako zálohu, Habeší a Sábou vyplatil jsem tě.
4 Jsi pro mne tolik drahocenný, jsi mi tak vzácný, tak tě miluji, že za tebe vyměním všechny lidi, za tvůj život dám celé národy.
5 Neboj se, já jsem s tebou. Od východu přivedu tvé potomky, od západu tě shromáždím.
6 Severu řeknu: „Propusť je!“ a jihu: „Nedrž je!“ Přiveď mé syny zdaleka, mé dcery ze světových stran –
7 všechny, kdo nesou jméno mé, ty, jež jsem stvořil k slávě své, ty, jež jsem udělal a zformoval.
8 Vyveď ten slepý lid, který však má oči, všechny ty hluché, kteří mají uši.
9 Všichni lidé ať se shromáždí, ať se společně sejdou národy. Kdo z nich nám tohle oznámil, kdo minulé věci ohlásil? Ať přivedou své svědky, ať se obhájí, ať jim dá za pravdu, kdo to uslyší.
10 Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, a můj služebník, jehož jsem vyvolil, abyste poznali a uvěřili mi a porozuměli, že já jsem. Žádný bůh nebyl přede mnou utvořen a ani po mně nebude.
11 Já, já sám jsem Hospodin a není spasitele kromě mne.
12 Já jsem oznámil, já zachránil a ohlásil, když jste žádné cizí bohy neměli. Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, že já jsem Bůh.
13 Dříve než byl den, já jsem. Z mé ruky nikdo nevyrve. Když konám, kdo to vrátí zpět?
14 Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý izraelský: Kvůli vám pošlu na Babylon kohosi a srazím všechny závory – z jásotu Chaldejců bude úpění!
15 Já jsem Hospodin, váš Svatý, Stvořitel Izraele, váš Král.
16 Toto praví Hospodin, který razí cestu na moři a stezku mohutnými vodami,
17 který přivádí vozy s koni a vojsko i posily nechává padnout, aby nevstali, jako knot lampy aby uhasli:
18 Nevzpomínejte na věci minulé, o starých neuvažujte!
19 Hle, já činím novou věc, a klíčí právě teď – vy to nevíte? Ano, způsobím cestu na poušti a na pustinách potoky.
20 Divoká zvěř mě bude ctít, pštrosi i šakali, že jsem způsobil vody na poušti a na pustinách potoky, abych napojil svůj vyvolený lid,
21 lid, který jsem si vytvořil, aby mou chválu hlásali.
22 Ty jsi mě ale nevzýval, Jákobe, byl jsem ti, Izraeli, na obtíž!
23 Nepřivedls mi beránky k oběti zápalné, obětními hody jsi mě neuctil. K žádným darům jsem tě nenutil, neobtěžoval jsem tě kadidly.
24 Nekoupil jsi mi vonné koření, tukem svých obětí jsi mě nesvlažil. Zatos mě svými hříchy unavil, obtížil jsi mě svými vinami!
25 Já, já sám kvůli sobě smažu tvé přestupky a nevzpomenu na tvůj hřích.
26 Osvěž mi paměť, ať se spolu soudíme, pověz, čím bys mohl být ospravedlněn.
27 Už tvůj prapředek se prohřešil, tvoji mluvčí mě zradili.
28 Proto jsem potupil hodnostáře svatyně, vydal jsem Jákoba klatbě a Izraele potupě.