25 Vykopal jsem, vypil vodu, nohama jsem rozdupal všechny řeky Egypta!‘
26 Neslyšel jsi ve svých dálkách? To já jsem to ustanovil, rozhodl jsem odedávna! Nyní jsem to tedy splnil: města dobře opevněná proměníš v hromady suti!
27 Kdo v nich bydlí, vysíleni, vyděšeni, zahanbeni, jak bylina polní byli, jako tráva zelená, jako plevel na střechách – uschne dřív, než uzrává!
28 Ať sedíš, chodíš sem a tam, ať na mě běsníš, já tě znám.
29 Tvé běsnění a tvá pýcha ke mně dolehla. Udidlo dám na tvá ústa, do nosu zabodnu ti hák, odvedu tě, kudys přišel, stejnou cestou půjdeš zpět!
30 A toto budeš mít jako znamení, Ezechiáši: Letos budete jíst, co samo vyroste. I napřesrok jen to, co se samo urodí. Třetího roku však sejte a sklízejte, sázejte vinice a jezte z úrody.
31 Pozůstatek z domu Judy hluboce zakoření, vypučí vzhůru a přinese ovoce.