1 Moudrá žena buduje svůj domov, hloupá jej boří svýma rukama.
2 Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti, kdo jedná křivě, ten jím pohrdá.
3 Hlupákovi pýcha z pusy vyráží, moudré ochrání jejich rty.
4 Bez dobytka je prázdno ve žlabu, silný býk zajistí hojnou úrodu.
5 Čestný svědek nepromluví lživě, křivopřísežník ale šíří klam.
6 Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí, rozumnému je poznání snadno přístupné.
7 Tupci se raději obloukem vyhni, z jeho rtů se přece nic nedozvíš.
8 Moudrost rozvážného je vědět kudy kam, tupost hlupáků je pěstovat sebeklam.
9 Hlupáci mají legraci z provinění, poctiví ale hledají smíření.
10 Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí.
11 Dům darebáků je určen ke zboření, stan poctivých ale k rozkvětu.
12 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti.
13 Někdy i při smíchu bolí srdce; když skončí radost, smutek zůstane.
14 Zvrácený dojde odplaty za své skutky a dobrý člověk za ty své.
15 Prosťáček důvěřuje kdečemu, rozvážný člověk své kroky zvažuje.
16 Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál.
17 Unáhlený člověk dělá hlouposti, lstivý člověk bývá v nenávisti.
18 Omezenci jsou obdařeni tupostí, korunou rozvážných je vědění.
19 Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého.
20 Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují.
21 Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá.
22 Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným.
23 Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě.
24 Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí.
25 Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež.
26 V úctě k Hospodinu je jistota pevná, jeho děti v něm najdou bezpečí.
27 Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout.
28 Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou.
29 Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti.
30 Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer.
31 Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá.
32 Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost.
33 V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.
34 Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě.
35 Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.