1 Víno je drzoun a pivo křikloun; kdo za ním vrávorá, nezmoudří.
2 Jako když lev řve, král hrůzu nahání; svůj život ohrožuje, kdo jej popudí.
3 Upustit od sporu je člověku ke cti, rozčilovat se umí každý hňup.
4 Na podzim lenoch orat nechce, o žních bude žebrat zbytečně.
5 Rada v srdci člověka je voda hluboká, kdo je rozumný, ji umí načerpat.
6 Svou vlastní oddaností se kdekdo holedbá, věrného muže však aby pohledal.
7 Spravedlivý je, kdo žije v poctivosti; šťastní budou jeho potomci!
8 Král sedí na trůnu, aby soudil, všechno zlo svým zrakem rozhání.
9 Kdo může říci: Mám čisté srdce, od hříchu jsem se oprostil?
10 Dvojí metr a dvojí závaží – Hospodinu se hnusí obojí.
11 I na dětech se podle chování pozná, jak čistá a upřímná je jejich povaha.
12 Slyšící ucho, vidoucí oko – obojí učinil Hospodin.
13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš; otevři oči, ať se nasytíš.
14 „Špatné, moc špatné,“ říká, kdo kupuje, a jen co popojde, už si pochvaluje.
15 Někdo má zlato a perel hromady, nejdražším klenotem jsou moudré rty.
16 Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.
17 Ten, komu pokrm ze lži lahodí, skončí s ústy plnými kamení.
18 Podpoř své úmysly dobrou radou, nech se poučit, než začneš boj.
19 Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí; s tlučhubou neměj co do činění.
20 Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě.
21 Rychlé zbohatnutí na začátku, žádné požehnání na konci.
22 Nikdy neříkej: „Tu křivdu pomstím,“ čekej na Hospodina – ten ti pomůže.
23 Dvojí závaží se Hospodinu hnusí; falešné váhy se mu nelíbí.
24 Hospodin řídí lidské kroky; který člověk své cestě rozumí?
25 Je v pasti, kdo něco chvatně prohlásil za svaté a teprve potom přemýšlel.
26 Moudrý král se vypořádá s darebáky: nechá je drtit pod koly.
27 Hospodinovou svící je duch člověka – vše, co je skryté, prozkoumá.
28 Láska a věrnost ať opatrují krále, jeho trůn ať podpírá laskavost.
29 Chloubou mládenců je jejich síla, ozdobou starců šediny.
30 Modřiny a boule vydrhnou špatnost, rány zasáhnou hluboko do nitra.