13 Paní Tupost dělá veliký povyk, je hloupost sama, neví vůbec nic.
14 U dveří svého domu vysedává, na křesle na městských výšinách.
15 Pokřikuje na ty, kdo po cestě jdou, kdo po svých stezkách přímě kráčejí:
16 „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Všechny nerozumné vyzývá:
17 „Kradená voda je tak sladká, zakázaný pokrm tolik příjemný!“
18 Netuší hňup, že podsvětí jej čeká: v pekelné jámě jsou ti, jež pozvala!