14 A když všechno utratil, nastal v té krajině veliký hlad a on začal mít nouzi.
15 Šel a přichytil se jednoho občana té krajiny, a ten ho poslal na svá pole pást vepře.
16 A toužil se nasytit lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.
17 Tu přišel k sobě a řekl: "Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já zde hynu hladem!
18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou.
19 Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků."
20 I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal ho.