1 Celé jejich shromáždění povstalo a odvedli jej k Pilátovi.
2 Začali ho obviňovat: “Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš král.”
3 Pilát se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” On mu odpověděl: “Ty říkáš.”
4 Pilát řekl velekněžím a zástupům: “Na tomto člověku nenalézám žádnou vinu.”
5 Ale oni naléhali a říkali: “Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.”
6 Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský.
7 A když zjistil, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě.
8 Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm [mnoho] slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení.
9 Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl.
10 Stáli tam velekněží a učitelé Zákona a prudce ho obviňovali.
11 [I] Herodes jím se svými vojáky pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi.
12 V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili ve vzájemném nepřátelství.
13 Pilát svolal velekněze, vůdce a lid
14 a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka, že podněcuje lid ke vzpouře, a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic, z čeho jej obviňujete.
15 Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt.
16 Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.”
17 [O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.]
18 Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!”
19 Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu.
20 Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.
21 Oni však volali: “Ukřižuj, ukřižuj ho!”
22 Řekl jim potřetí: “Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.”
23 Oni však naléhali velikým křikem a žádali, aby byl ukřižován; a křik jejich [a velekněží] sílil.
24 A tak se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.
25 Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli.
26 A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem.
27 Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho.
28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi.
29 Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: "Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!"
30 Tehdy začnou "říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!"
31 Protože dělajíli toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?”
32 Byli s ním vedeni k popravě i jiní: dva zločinci.
33 A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince -- jednoho po pravici a druhého po levici.
34 [Ježíš říkal: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.”] Když si dělili jeho šaty, hodili los.
35 Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sebe, jeli ten Kristus Boží, ten Vyvolený.”
36 Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet
37 a říkali: “Jsili ty ten král Židů, zachraň sám sebe.”
38 Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny]: “Toto je král Židů.”
39 Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: “Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!”
40 Ale druhý ho napomínal: “To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený.
41 A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého neudělal.”
42 A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.”
43 [Ježíš] mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.”
44 Bylo již okolo šesté hodiny; tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny,
45 protože se zatmělo slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla.
46 A Ježíš zvolal mocným hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled.
47 Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: “Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.”
48 A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou.
49 Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to.
50 A hle, muž jménem Josef, člen rady [a] muž dobrý a spravedlivý--
51 ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem -- z židovského města Arimatie, který [také sám] očekával Boží království.
52 Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si Ježíšovo tělo.
53 Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.
54 Byl den přípravy a nastávala sobota.
55 Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo.
56 Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.