1 Když vzhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do pokladnice.
2 Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dvě drobné mince,
3 a řekl: “Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova hodila více než všichni ostatní.
4 Neboť ti všichni vhodili k [Božím] darům ze svého přebytku, tato však vhodila ze svého nedostatku celé svoje živobytí.”
5 Když někteří mluvili o chrámu, že je vyzdoben krásnými kameny a obětními dary, řekl:
6 “Přijdou dny, ve kterých z toho, co vidíte, [zde] nezůstane kámen na kameni, který nebude stržen.”
7 Otázali se ho: “Učiteli, kdy to bude? A jaké bude znamení, až se to začne dít?”
8 Řekl: “Dávejte si pozor, abyste nebyli svedeni. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: "Já jsem" a "ten čas je tu". Nechoďte za nimi.
9 Když byste uslyšeli o válkách a nepokojích, nevyděste se. Neboť to musí nejprve nastat, ale konec nebude hned.”
10 Potom jim říkal: “Povstane národ proti národu a království proti království,
11 budou veliká zemětřesení a na různých místech hlad a mor, budou hrůzy a veliká znamení z nebe.
12 Avšak před tím vším vztáhnou na vás ruce a budou vás pronásledovat, vydávajíce vás do synagog a do vězení, budete pro mé jméno předváděni před krále a vladaře.
13 To vám bude svědectvím.
14 Uložte si tedy do svých srdcí, abyste se předem nepřipravovali, jak se budete hájit.
15 Neboť já vám dám řeč a moudrost, které nebudou moci odolat ani ji vyvrátit žádní vaši protivníci.
16 Vydají vás i rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou usmrceni.
17 A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.
18 Ale ani vlas z vaší hlavy se určitě neztratí.
19 Svou trpělivostí získejte své duše.”
20 “Když uvidíte, že Jeruzalém je obkličován vojsky, tehdy vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení.
21 Pak ti, kdo jsou v Judsku, ať utíkají do hor, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať vyjdou, a kteří jsou na venkově, ať do něho nevcházejí,
22 protože toto jsou dny trestu, aby se naplnilo všechno, co je napsáno.
23 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliká tíseň na zemi a hněv proti tomuto lidu.
24 Padnou ostřím meče a jako zajatci budou odvedeni mezi všecky národy, a po Jeruzalému budou šlapat národy, dokud se nenaplní jejich čas.”
25 “A budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných před řevem a vlnobitím moře.
26 Lidé budou omdlévat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět; neboť mocnosti nebes se zatřesou.
27 A potom uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou.
28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, protože se přibližuje vaše vykoupení.”
29 A řekl jim podobenství: “Podívejte se na fíkovník a na všechny ostatní stromy.
30 Když vidíte, že již vypučely, sami víte, že léto je již blízko.
31 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko Boží království.
32 Amen, pravím vám, že určitě nepomine ono pokolení, dokud se toto všechno nestane.
33 Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.”
34 “Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena [flámováním, opilstvím a starostmi každodenního života a onen den na vás nepřišel náhle
35 jako past. Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na povrchu celé země.
36 Bděte a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Syna člověka.”
37 Ve dne učil v chrámě, ale v noci vycházel a zůstával na hoře zvané Olivová.
38 A všechen lid k němu časně zrána přicházel, aby ho v chrámě poslouchal.