2 Říkal: “V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal.
3 V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: "Zastaň se mě proti mému odpůrci."
4 Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: "I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
5 zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat."”
6 Pán řekl: “Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
7 Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?”