40 Ale druhý ho napomínal: “To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený.
41 A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého neudělal.”
42 A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.”
43 [Ježíš] mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.”
44 Bylo již okolo šesté hodiny; tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny,
45 protože se zatmělo slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla.
46 A Ježíš zvolal mocným hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled.