1 Člověk narozený z ženy je ukrácen na životě a nasycen nepokojem.
2 Jako květ vzchází a uvadá, prchá jako stín a trvání nemá.
3 Ano, na takového otvíráš své oči a chceš mě přivést na soud se sebou.
4 Kdo učiní z nečistého čisté? Nikdo.
5 Jestliže jsou určeny jeho dny, počet jeho měsíců je u tebe; jeho hranice jsi ustanovil a nepřekročí je.
6 Odhlédni od něj, ať si odpočine, dokud si neoblíbí svůj den jako najatý dělník.
7 Vždyť pro strom je naděje: Jestliže bude vyťat, zase obrazí, jeho ratolest nepřestane růst.