1 A Elíhú vypovídal dále. Řekl:
2 Slyšte, moudří, mé výroky, vzdělaní, naslouchejte mi.
3 Ucho přece zkoumá výroky a patro ochutnává jídlo.
4 Zvolme si, co je spravedlivé, zjistěme mezi sebou, co je dobré.
5 Neboť Jób prohlásil: Jsem spravedlivý, a Bůh mi odňal právo.
6 Mám snad lhát ohledně svého práva? Aniž bych se dopustil přestoupení, moje rána od šípu je nevyléčitelná.
7 Který muž pije jako Jób výsměch jako vodu,
8 vchází do spolku s pachateli nepravosti a chodí s ničemníky?
9 Protože řekl: Muži nepřinese užitek, když najde zalíbení v Bohu.
10 Proto mě poslouchejte, rozumní muži: Ať je to od Boha vzdáleno, že by spáchal ničemnost a že by Všemohoucí spáchal špatnost.
11 Neboť odplatí člověku jeho skutek, postihne každého podle jeho stezky.
12 Ano opravdu, Bůh nejedná ničemně, Všemohoucí nepokřiví právo.
13 Kdo jej ustanovil nad zemí a kdo jej určil nad celý světem?
14 Kdyby zaměřil svou pozornost jen na sebe a vzal zpět k sobě svého ducha a svůj dech,
15 všechno tvorstvo by společně naposled vydechlo a člověk by se obrátil v prach.
16 Pokud ti tedy nechybí rozumnost, vyslechni toto, naslouchej hlasu mých výroků.
17 Což si opravdu myslíš, že může vládnout ten, kdo nenávidí právo? Anebo chceš prohlásit vinným spravedlivého a mocného?
18 Cožpak se sluší králi říkat: Ničemníku a šlechticům: Ničemo?
19 Tomu, který nenadržuje knížatům ani nestraní urozenému před chudým, neboť oni jsou všichni dílem jeho rukou?
20 V okamžiku i o půlnoci umírají, lidé jsou rozechvěni a pomíjejí. Vznešený je odstraněn bez zásahu lidské ruky.
21 Neboť jeho oči hledí na cesty člověka, on uvidí všechny jeho kroky.
22 Není taková temnota, ani nejhlubší tma nestačí, aby se tam pachatelé nepravosti mohli skrýt.
23 Neboť nikomu není uloženo více, než aby šel na soud před Boha.
24 Bez vyšetřování drtí mocné, namísto nich ustanovil jiné.
25 Jistě zná jejich počiny, vyvrátí je v noci a budou potřeni.
26 Jako ničemy je bije na místě, kde to všichni vidí,
27 protože se od něj odvrátili a žádné z jeho cest nerozuměli,
28 takže k němu nechali přijít volání chudého, uslyší volání nuzného.
29 Zůstaneli on klidný, kdo jej prohlásí vinným? Když skryje tvář, kdo jej zpozoruje? Přitom bdí zároveň nad národem i nad jednotlivým člověkem,
30 aby se bezbožný člověk nestal králem, aby nebyl lidu léčkou.
31 Vždyť řekl snad někdo Bohu: Odnesl jsem si to, nebudu už jednat zle?
32 Co sám nevidím, tomu ty mě uč. Jestliže jsem provedl špatnost, nebudu v tom pokračovat?
33 Má snad za to odplatit podle tvého? Vždyť jsi ho zavrhl, protože ty si můžeš vybrat a já ne. Jen pověz, co víš.
34 Řeknou mi to rozumní muži i moudrý člověk, který mě poslouchá:
35 Jób nemluví na základě poznání, jeho slova nepřicházejí z porozumění.
36 Kéž je Jób jednou provždy přezkoušen za odpovědi po způsobu mužů propadlých nepravosti.
37 Neboť ke svému hříchu přidává vzpouru, tleská mezi námi. Jen ať množí své řeči proti Bohu.