1 Jen volej. Je snad někdo, kdo ti odpoví? A ke komu ze svatých se obrátíš?
2 Vždyť hlupáka zabije nespokojenost a prostoduchého usmrtí žárlivost.
3 Sám jsem viděl hlupáka, jak se zakořeňuje, a hned jsem zatratil jeho příbytek.
4 Jeho synové budou daleko od záchrany; budou zdeptáni v bráně a nebude nikoho, kdo by je vysvobodil.
5 Jeho sklizeň sní hladový, a až z trní ji bude vybírat; smyčka bude lapat jeho majetek.
6 Vždyť nepravost nevyrazí z prachu a trápení nevzejde z půdy.
7 Člověk byl totiž zrozen pro trápení, stejně jako jiskry létají vzhůru.
8 Já bych nejspíše pátral po Bohu a svou záležitost bych předložil Bohu,
9 který činí veliké věci, jež nelze vyzpytovat, divy, jež nelze spočítat,
10 který dává déšť na povrch země a sesílá vodu na pole,
11 takže postavil ponížené na vysoké místo a naříkající byli vyzdviženi do bezpečí,
12 který maří plány chytráků, takže jejich ruce nebudou mít úspěch,
13 který přistihuje moudré v jejich chytráctví; rada potměšilců bývá ukvapená.
14 Ve dne se potýkají s temnotou, jako v noci tápou za poledne.
15 Ale nuzného zachránil od meče, z jejich úst a z ruky mocného.
16 A tak se pro chudého objevila naděje, ale bezpráví zavřelo svá ústa.
17 Hle, šťastný je člověk, kterého Bůh kárá; a proto ponaučení Všemohoucího nezavrhuj.
18 Vždyť on způsobí bolest i obváže, zdeptá, ale jeho ruce vyléčí.
19 V šesti úzkostech tě vysvobodí, ba v sedmi tě nezasáhne zlé.
20 V hladu tě jistě vykoupil ze smrti a ve válce z moci meče.
21 Budeš ukryt před bičem jazyka a nebudeš se bát zkázy, až přijde.
22 Budeš se vysmívat zkáze a hladomoru a zemské zvěře se nebudeš muset bát.
23 Máš totiž smlouvu s kameny na poli a polní zvěř je vůči tobě pokojná.
24 I zjistíš, že tvůj stan je v pořádku, když navštívíš svou pastvinu a nic nebudeš postrádat.
25 Zjistíš také, že tvé símě je početné, tvých potomků jako zemské zeleně.
26 V zralosti vejdeš do hrobu jako navršený stoh obilí ve svůj čas.
27 Hle, toto jsme vyzpytovali, tak to je. Vyslechni si to a sám se o tom přesvědč.