1 Nato Jób odpověděl. Řekl:
2 Jak dlouho chcete skličovat mou duši a deptat mě výroky?
3 Už podesáté mě takhle vystavujete hanbě. Nestydíte se ke mně chovat drze.
4 A kdybych se snad opravdu mýlil, můj omyl zůstane na mně.
5 Jestliže se opravdu nade mě budete povyšovat a posuzovat mě podle mé potupy,
6 vězte tedy, že mi Bůh ukřivdil a obklopil mě svou loveckou sítí.
7 Hle, úpěnlivě volám: Násilí, ale nedočkám se odpovědi; křičím o pomoc, ale není právo.
8 Zazdil mou cestu, takže neprojdu; uvede temnotu na mé stezky.
9 Svlékl ze mě mou slávu a z hlavy mi sundal korunu.
10 Zbořil mě ze všech stran, až jsem zašel; mou naději vyvrátil jako strom.
11 Rozpálil proti mně svůj hněv a považoval mě za jednoho ze svých protivníků.
12 Jeho loupežné hordy společně přitáhly, navršily proti mně svou cestu a utábořily se kolem mého stanu.
13 Vzdálil ode mne mé bratry, zcela se mi odcizili moji známí.
14 Mí příbuzní mě zanechali, zapomněli na mě moji přátelé.
15 Příchozí v mém domě i mé služebnice mě považují za cizího, stal jsem se cizincem v jejich očích.
16 Zavolal jsem na svého otroka, ale neodpovídá; musím ho prosit o smilování vlastními ústy.
17 Můj dech se mé ženě zhnusil, začal jsem páchnout synům svého lůna.
18 Zavrhli mě i malí hoši; když vstanu, mluví proti mně.
19 Opovrhli mnou všichni mí důvěrníci a ti, které jsem miloval, se obrátili proti mně.
20 Kost mi přilnula ke kůži a k masu, vyvázl jsem jen s kůží kolem zubů.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy, moji přátelé, protože mě zasáhla Boží ruka.
22 Proč mě pronásledujete jako Bůh a nemůžete se nasytit mého masa?
23 Kéž se tedy stane, že by mé výroky byly zapsány, kéž by byly vyryty do knihy,
24 vytesány natrvalo do skály železným rydlem a olovem.
25 Ale já vím, že můj vykupitel žije a nakonec se postaví nad prachem.
26 A poté, co tihle sedřeli mou kůži, bez svého těla uvidím Boha.
27 Toho já uvidím při sobě; mé oči jej budou vidět a ne cizí. Ledviny v mém klíně po tom prahnou.
28 Vždyť řeknete: Jak ho nachytáme? Ve mně byla totiž shledána příčina problému.
29 Mějte strach z meče, vždyť meč je trestem za zlobu. Tak poznáte, že nastane právní pře.