1 Nato Jób odpověděl. Řekl:
2 Bedlivě naslouchejte mému výroku, to ať je útěcha od vás.
3 Sneste mě, když chci mluvit já, a poté, co já promluvím, se můžete vysmívat.
4 Cožpak já si naříkám nad člověkem? Pokud ano, jak by neměl být můj duch netrpělivý?
5 Pohleďte na mě a užasněte; položte si ruku na ústa.