18 Řekl jsem si: Naposled vydechnu se svým hnízdem a rozmnožím dny jako písek.
19 Můj kořen dosahuje k vodě, rosa přenocuje v mých ratolestech.
20 Má sláva je se mnou vždy nová, obnovuje se i luk v mé ruce.
21 Naslouchali mi a očekávali na mě, umlkali při mé radě.
22 Po mém slovu již nic neopakovali, kanul na ně můj výrok.
23 Jako na déšť na mě počkali, jak pro jarní déšť otevřeli svá ústa.
24 Usmíval jsem se na ně, když nevěřili, a neodvrhli světlo mé tváře.