1 Nato Jób odpověděl. Řekl:
2 Kéž by byla pečlivě zvážena má nespokojenost a spolu s mým neštěstím byla vyzvednuta na miskách vah.
3 Vždyť je již těžší než mořský písek; kvůli tomu byla má slova neuvážená.
4 Vždyť ve mně vězí šípy Všemohoucího, jejichž jed saje můj duch; Boží pohromy se zaměří proti mně.
5 Cožpak bude divoký osel hýkat nad trávou? Bude snad býk bučet nad svou pící?
6 Cožpak se dá jíst něco, co samo nemá chuť, bez soli? Je snad nějaká chuť ve vaječném bílku?