21 Teď jste se tedy stali něčím takovým jako ony; když uvidíte něco děsného, bojíte se.
22 Zdalipak jsem řekl: Dejte mi něco anebo zaplaťte za mě ze svého jmění
23 a zachraňte mě z ruky protivníka, z ruky násilníků mě vykupte.
24 Poučte mě a já umlknu, dejte mi porozumět, v čem jsem zbloudil.
25 Čím jsou hrozné upřímné řeči? Co však kárá vaše kárání?
26 Rozhodnete se snad kárat výroky a nechat znít do větru řeči zoufalce?
27 To potom necháte padnout los na sirotka a zaprodáte svého bližního.