27 Řeknuli si: Zapomenu na své stěžování, opustím svou utrápenou tvář a pookřeji,
28 lekám se všech svých bolestí, vím, že mě nenecháš bez trestu.
29 Já platím za ničemníka, nač se mám unavovat marností?
30 Kdybych se omyl vodou ze sněhu a dlaně si očistil louhem,
31 jednou mě ponoříš do jámy a bude mnou opovrhovat i můj plášť.
32 Vždyť on není člověk jako já, abych mu odpověděl a vešli jsme spolu v soud.
33 Není mezi námi rozhodčí, který položí na nás oba svou ruku.