29 Já platím za ničemníka, nač se mám unavovat marností?
30 Kdybych se omyl vodou ze sněhu a dlaně si očistil louhem,
31 jednou mě ponoříš do jámy a bude mnou opovrhovat i můj plášť.
32 Vždyť on není člověk jako já, abych mu odpověděl a vešli jsme spolu v soud.
33 Není mezi námi rozhodčí, který položí na nás oba svou ruku.
34 Ať ode mě odejme svou hůl, ať mě hrůza z něj neděsí,
35 ať mohu promluvit, aniž se ho budu bát; tak tomu totiž u mě není.