1 A všichni izraelští muži v Mispě přísahali: Nikdo z nás nedá Benjamínci za ženu svou dceru.
2 Potom lid přišel do Bételu, seděli tam až do večera před Bohem, pozvedli svůj hlas a dali se do velkého pláče.
3 A ptali se: Hospodine, Bože Izraele, proč se tohle stalo v Izraeli, aby byl dnes od Izraele odečten jeden kmen?
4 I stalo se příštího dne, že lid časně ráno vstal, postavili tam oltář a přinesli zápalné a pohostinné oběti.
5 Synové Izraele se pak zeptali: Kdo ze všech izraelských kmenů nevystoupil k Hospodinu do shromáždění? Protože byla vydána veliká přísaha proti tomu, kdo by nevystoupil k Hospodinu do Mispy: Jistě bude usmrcen.
6 Synové Izraele totiž litovali svého bratra Benjamína a říkali: Dnes byl od Izraele odseknut jeden kmen.
7 Co pro ně uděláme, pro ty zbývající Benjamínce, aby měli ženy? My jsme přece přísahali při Hospodinu, že jim nedáme za ženy žádné z našich dcer.
8 A ptali se: Kdo jako jediný z izraelských kmenů nevystoupil k Hospodinu do Mispy? A hle, z Jábeše v Gileádu nepřišel do tábora na shromáždění nikdo.
9 Byl tedy spočítán lid a vida: Nikdo z obyvatel Jábeše v Gileádu tam nebyl.
10 A tak tam poslali z obce dvanáct tisíc mužů z bojovníků a přikázali jim: Jděte, pobijete obyvatele Jábeše v Gileádu ostřím meče, rovněž ženy a malé děti.
11 Toto je věc, kterou učiníte každému muži a každé ženě, která poznala ulehnutí s mužem -- zasvětíte je zkáze.
12 I nalezli mezi obyvateli Jábeše v Gileádu čtyři sta dívek, panen, které nepoznaly muže při ulehnutí s mužem, a přivedli je do tábora v Šílu, které je v kenaanské zemi.
13 Celá obec pak vzkázala a promluvila k synům Benjamínovým, kteří byli ve skále Rimónu. Vyhlásili jim pokoj.
14 V onen čas se tedy Benjamínci vrátili. Dali jim ženy, které zachovali při životě mezi ženami z gileádského Jábeše, ale tolik jich pro ně nenašli.
15 Lid Benjamína litoval, protože Hospodin způsobil mezi izraelskými kmeny trhlinu.
16 Nato se starší obce zeptali: Jak to uděláme se ženami pro ty zbývající, když byly ženy z Benjamína vyhubeny?
17 Řekli tedy: Benjamínovi náleží vlastnictví uprchlíka. Kmen nebude z Izraele vymazán.
18 My jim však nemůžeme dát ženy ze svých dcer, neboť synové Izraele přísahali: Proklet buď ten, kdo dá ženu Benjamínci.
19 Pak řekli: Hle, rok co rok se koná Hospodinův svátek v Šílu, které je severně od Bételu, na východ slunce od silnice, která vystupuje z Bételu do Šekemu, a na jih od Lebóny.
20 A synům Benjamínovým přikázali: Jděte, budete číhat ve vinicích.
21 Budete se dívat a hle, až vyjdou šíloské dcery plesat v tancích, vyrazíte z vinic a chytíte si každý svou ženu ze šíloských dcer. Pak odejdete do benjamínské země.
22 A staneli se, že přijdou jejich otcové nebo bratři, aby s námi vedli spor, řekneme jim: Slitujte se nad námi kvůli nim, vždyť jsme nevzali pro každého ženu v boji. Protože vy jste jim je v pravý čas nedali, proviníte se.
23 Synové Benjamínovi tak učinili a unesli ženy podle svého počtu z tanečnic, které uchvátili. Potom odešli a navrátili se ke svému dědictví. Postavili města a usadili se v nich.
24 A tak se v onen čas odtamtud synové Izraele rozešli, každý ke svému kmeni a ke své čeledi. Odešli odtamtud každý ke svému dědictví.
25 V oněch dnech nebyl v Izraeli král; každý dělal, co bylo v jeho očích správné.