1 I stalo se ve třicátém roce ve čtvrtém měsíci, pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi vyhnanci u řeky Kebaru, že se otevřela nebesa a spatřil jsem Boží vidění.
2 Pátého dne v měsíci -- byl to pátý rok vyhnanství krále Jójakína --
3 se opravdu stalo Hospodinovo slovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v chaldejské zemi u řeky Kebaru. Spočinula tam na něm Hospodinova ruka.
4 A hle, viděl jsem toto: Od severu přichází bouřlivý vichr, velký oblak, okolo něj planoucí oheň a zář a zprostřed ní něco jako třpyt jantaru zprostřed ohně.
5 A zprostřed ní jakoby čtyři bytosti a mají vzhled podobný člověku:
6 Každá má čtyři tváře a čtyři křídla.
7 Jejich nohy jsou rovné a jejich chodidla jsou jako kopyta telete a jiskří jako třpyt leštěného bronzu.