1 I stalo se v jedenáctém roce ve třetím měsíci, prvního dne toho měsíce; stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2 Lidský synu, řekni faraonovi, egyptskému králi, a jeho davu: Komu jsi byl podobný ve svém velikášství?
3 Hle, Asýrie, libanonský cedr krásného větvoví a stínící houština vysokého vzrůstu; jeho vrcholek byl mezi hustými větvemi.
4 Vody mu daly vzrůst, hlubina jej vyvýšila, své řeky nechávala plynout okolo místa, kde byl vysazen, a své strouhy vypouštěla ke všem polním stromům.
5 Tak jeho vzrůst převýšil všechny polní stromy, jeho větví bylo mnoho a díky hojným vodám jeho ratolesti vyrostly do délky, když je vypouštěl.
6 V jeho větvích se uhnízdilo všelijaké nebeské ptactvo, pod jeho korunou rodila všechna polní zvířata a v jeho stínu pobývaly veškeré početné národy.
7 Stal se krásným svou velikostí, délkou svých větví, protože jeho kořen dosahoval k hojným vodám.
8 Cedry v Boží zahradě ho nepřesahovaly, cypřiše nebyly podobné jeho větvím ani platany nebyly jako jeho ratolesti; žádný strom v Boží zahradě mu nebyl svou krásou podobný.
9 Učinil jsem jej krásným pro množství jeho větví. Všechny stromy Edenu, které byly v Boží zahradě, mu záviděly.
10 Proto praví Panovník Hospodin toto: Kvůli tomu, že se povyšoval vzrůstem, nastavoval svůj vrcholek mezi husté větve a jeho srdce se pozvedlo pro jeho výšku,
11 vydám jej do ruky mocnáře národů, jistě s ním naloží podle jeho ničemnosti; vyhnal jsem ho.
12 I pokáceli jej cizinci, násilnické národy, a opustili jej. K horám a do všech údolí spadly jeho větve a jeho ratolesti byly rozlámány do všech řečišť země. Všechny národy země vystoupily z jeho stínu a opustily jej.
13 Na jeho torzu se usídlí všelijaké nebeské ptactvo, k jeho ratolestem se vydala všechna polní zvířata.
14 To aby se nepovyšovaly svým vzrůstem žádné stromy u vod, nenastavovaly svůj vrcholek doprostřed hustých větví a žádné stromy zavlažované vodami nevystavovaly svá klenutí ve své povýšenosti, protože všechny byly vydány na smrt, do útrob země mezi lidské syny, k těm, kdo sestupují do jámy.
15 Toto praví Panovník Hospodin: V den, kdy sestoupil do podsvětí, dal jsem popud k truchlení, zakryl jsem nad ním hlubinu, zadržel jsem její řeky a hojné vody byly zastaveny, nechal jsem nad ním zachmuřit Libanon a všechny polní stromy jsou kvůli němu vysílené.
16 Zvukem jeho pádu jsem otřásl národy, když jsem jej přiváděl do podsvětí s těmi, kdo sestupují do jámy, a v útrobách země byly potěšeny všechny stromy Edenu, to nejlepší a skvělé z Libanonu, všechny stromy zavlažované vodami.
17 Také oni s ním sestoupili do podsvětí k pobitým mečem, i ti, kdo byli jeho paží a pobývali v jeho stínu uprostřed národů.
18 Komu jsi byl takto podobný slávou a velikostí mezi stromy Edenu? Budeš svržen se stromy Edenu do útrob země, s těmi, kdo byli pobiti mečem, ulehneš mezi neobřezance. Tak je tomu s faraonem a vším jeho davem, je výrok Panovníka Hospodina.