1 I stalo se ve třicátém roce ve čtvrtém měsíci, pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi vyhnanci u řeky Kebaru, že se otevřela nebesa a spatřil jsem Boží vidění.
2 Pátého dne v měsíci -- byl to pátý rok vyhnanství krále Jójakína --
3 se opravdu stalo Hospodinovo slovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v chaldejské zemi u řeky Kebaru. Spočinula tam na něm Hospodinova ruka.
4 A hle, viděl jsem toto: Od severu přichází bouřlivý vichr, velký oblak, okolo něj planoucí oheň a zář a zprostřed ní něco jako třpyt jantaru zprostřed ohně.
5 A zprostřed ní jakoby čtyři bytosti a mají vzhled podobný člověku:
6 Každá má čtyři tváře a čtyři křídla.
7 Jejich nohy jsou rovné a jejich chodidla jsou jako kopyta telete a jiskří jako třpyt leštěného bronzu.
8 Zpod jejich křídel vycházejí lidské ruce na čtyřech jejich stranách. Ty čtyři mají své tváře a svá křídla.
9 Svými křídly se jedna druhé dotýkají. Když se dají do pohybu, neotáčejí žádná při chůzi svými tvářemi na stranu.
10 Jejich tváře jsou podobné lidským tvářím, napravo mají všechny čtyři tváře lva, zleva mají všechny čtyři tváře býka, i tváře orla mají všechny čtyři.
11 Jejich tváře a jejich křídla jsou k sobě nahoře rozepjata, každou spojují dvě křídla s druhou a dvě zakrývají jejich těla.
12 A všechny se pohybují na stranu svých tváří, pohybují se, kam bude chtít jít duch; neotáčejí se při své chůzi.
13 Podoba těch bytostí, jejich vzhled je jako žhavé uhlíky, planoucí oheň, jako vzhled pochodní. Chodí mezi těmi bytostmi a oheň má zář a z toho ohně vychází blesk.
14 A ty bytosti běhají tam a zpět, na pohled jako blýskání.
15 Díval jsem se na ty bytosti a hle, vedle těch bytostí před jejich čtyřmi tvářemi je na zemi jedno kolo.
16 Vzhled těch kol a jejich zpracování je jako třpyt chryzolitu, všechna čtyři mají stejnou podobu a jejich vzhled a jejich zpracování vypadá, jako když je kolo uprostřed kola.
17 Když se dají do pohybu, pohybují se na čtyři strany; neotáčejí se, když se dají do pohybu.
18 Mají loukotě a výšku a budí bázeň; všechna čtyři mají okolo loukotě plné očí.
19 A když ty bytosti jdou, dají se do pohybu i ta kola vedle nich a když se ty bytosti pozvedají od země, pozvednou se i ta kola.
20 Když duch bude chtít někam jít, půjdou, kam duch chce jít, a ta kola se pozvednou vedle nich, protože duch té bytosti je v kolech.
21 Při jejich chůzi se dají do pohybu také, když se zastaví, zůstanou také stát, a když se pozvedají od země, pozvednou se i ta kola vedle nich, protože duch té bytosti je v kolech.
22 A nad hlavami každé té bytosti je cosi podobné klenbě jako třpyt hrozivého ledu roztaženého odshora nad jejich hlavami.
23 Pod tou klenbou pak jsou jejich křídla vzpřímená jedno k druhému. Každá má dvě, která je zakrývají, a každá má dvě, která jim zakrývají jejich těla.
24 Slyšel jsem zvuk jejich křídel jako zvuk mnohých vod, jako hlas Všemohoucího, když chodily; zvuk bouře jako zvuk vojska; když se zastavily, svěsily svá křídla.
25 I stal se hlas svrchu nad klenbou, která byla nad jejich hlavou; když se zastavily, svěsily svá křídla.
26 A shora nad klenbou, která byla nad jejich hlavou, bylo cosi podobné trůnu vzhledem jako safír a nahoře na tom jakoby trůnu kdosi vzhledem podobný člověku.
27 A viděl jsem něco jako třpyt jantaru; vzhledem to mělo vnitřek okolo jako oheň; od jeho jakoby beder nahoru i od jeho jakoby beder dolů jsem uviděl cosi vzhledem jako oheň a mělo to okolo sebe zář.
28 Jako vzhled duhy, která je na oblaku v deštivý den, takový byl vzhled záře okolo něho, vzhled podobný Hospodinově slávě. Když jsem to viděl, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího.