13 Vzal muže z královského potomstva, uzavřel s ním smlouvu, uvedl jej pod přísahu a zajal mocnáře země,
14 aby království bylo poníženo, aby se nevyvyšovalo, aby zachovávalo jeho smlouvu a tak obstálo.
15 On se však proti němu vzbouřil, když poslal své posly do Egypta, aby mu dali koně a početný lid. Jestlipak uspěje, jestlipak unikne ten, kdo dělá takové věci? Poruší smlouvu a měl by uniknout?
16 Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, jistě zemře na území toho krále, který ho ustanovil králem, jehož přísahou pohrdl a jehož smlouvu porušil, zemře u něj uprostřed Babylona.
17 Ani s velkým vojskem a s početným davem pro něho faraon v boji nic nezmůže, když navrší násep a když vybuduje obléhací val, aby vyhladil mnoho lidí.
18 Pohrdl však přísahou, až i zmařil smlouvu. Hle, dal na to ruku, a přece spáchal všechny tyto věci. Neunikne.
19 Proto praví Panovník Hospodin toto: Jakože jsem živ, uvidíme, jestli svou přísahu, kterou on pohrdl, a svou smlouvu, kterou on porušil, neuvalím na jeho hlavu.