16 Lidský synu, hle, náhlou ranou ti beru to, co je vzácné tvým očím, ale nebudeš bědovat ani se nerozpláčeš a neskanou ti slzy.
17 Sténej potichu, nebudeš konat smuteční obřad za mrtvé. Oviň si turban. A na nohy si vezmeš sandály, nebudeš si zakrývat vous a nebudeš jíst chléb truchlících mužů.
18 Ráno jsem tedy promluvil k lidu a večer zemřela moje žena. Ráno jsem pak jednal, jak mi bylo přikázáno.
19 A lid se mě ptal: Cožpak nám neoznámíš, co to pro nás znamená, že takto jednáš?
20 Nato jsem jim řekl: Stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
21 Řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já znesvěcuji svou svatyni, vaši mocnou pýchu, to, co je vzácné vašim očím, a slast vaší duše. Vaši synové a vaše dcery, které jste zanechali, padnou mečem.
22 Potom budete jednat tak, jako jsem jednal já. Nebudete si zakrývat vous a nebudete jíst chléb truchlících mužů.