19 Když se však ničema odvrátí od své ničemnosti a bude konat právo a spravedlnost, on díky tomu bude žít.
20 Vy však říkáte: Panovníkova cesta není v pořádku. Budu vás soudit, každého podle jeho cest, dome izraelský.
21 I stalo se v dvanáctém roce našeho vyhnanství, v desátém měsíci, pátého dne toho měsíce, že ke mně přišel uprchlík z Jeruzaléma se slovy: Město bylo vybito.
22 Hospodinova ruka na mně spočinula večer, předtím než přišel ten uprchlík, a má ústa se otevřela, než ke mně ráno přišel. Má ústa byla uvolněna a nebyl jsem již němý.
23 I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
24 Lidský synu, obyvatelé těchto trosek na izraelské půdě říkají: Abraham byl jediný a obsadil zemi. Nás je mnoho, nám byla dána země do vlastnictví.
25 Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Myslíte si, že budete jíst maso s krví, budete pozvedat oči ke svým bůžkům, budete prolévat krev a přitom obsadíte zemi?