1 Ve dvacátém pátém roce našeho vyhnanství na počátku roku, desátého dne toho měsíce, čtrnáct let po tom, co bylo vybito město, právě tohoto dne na mně spočinula Hospodinova ruka a přivedl mě tam.
2 V Božím vidění mě přivedl do izraelské země. Ponechal mě na velmi vysoké hoře, na níž byla od jihu jakoby výstavba města.
3 Přivedl mě tam a hle, byl tam muž, který vypadal jako z bronzu a měl v ruce lněnou šňůrku a měřicí třtinu. Ten stál v bráně.
4 Ten muž ke mně promluvil: Lidský synu, dívej se svýma očima a svýma ušima slyš, věnuj pozornost všemu, co ti ukazuji, protože jsi sem byl přiveden, abych ti to ukázal. Všechno, co vidíš, oznam domu izraelskému.
5 A hle, vně domu byla kolem dokola hradba. Ten muž měl v ruce třtinu měřící šest loket (každý na loket a dlaň) a změřil šířku stavby: jedna třtina a výšku: jedna třtina.
6 Pak přišel k bráně, která byla obrácená směrem na východ, a vystoupil po jejích stupních. Změřil práh brány: měl jednu třtinu na šířku a další práh: měl jednu třtinu na šířku.
7 Světnice měla jednu třtinu na délku, jednu třtinu na šířku a mezi světnicemi bylo pět loket. Práh brány u předsíně směrem od vnitřku brány měřil jednu třtinu.