1 Haleluja! Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!
2 Kdo vylíčí Hospodinovy mocné činy? Kdo rozhlásí všechnu jeho chválu?
3 Blahoslavení jsou ti, kdo zachovávají právo, kdo jednají v každé době spravedlivě.
4 Rozpomeň se na mě, Hospodine, pro přízeň ke svému lidu, navštiv mě svou spásou,
5 abych viděl dobro tvých vyvolených, abych se radoval radostí tvého národa, abych se chlubil tvým dědictvím.
6 Zhřešili jsme jako naši otcové, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně.
7 Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy, nepřipomínali si tvé hojné milosrdenství, byli vzpurní při moři, při moři Rákosovém.
8 Ale on je zachránil pro své jméno, aby dal poznat svou udatnost.
9 Obořil se na Rákosové moře a vyschlo. Vedl je vodními hlubinami jako pustinou.
10 Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl, vykoupil je z ruky nepřítele.
11 Jejich protivníky přikryla voda, nezbyl z nich ani jeden.
12 I uvěřili jeho slovům, zpívali k jeho chvále.
13 Rychle však zapomněli na jeho skutky, nečekali na jeho rozhodnutí.
14 V pustině propadli chtivosti, v pusté krajině pokoušeli Boha.
15 Splnil jim tedy jejich prosby, leč postihl je úbytěmi.
16 V táboře žárlili na Mojžíše i na Árona, Hospodinova svatého.
17 Země se otevřela a pohltila Dátana a přikryla spolek Abíramův.
18 Proti jejich spolku vzplanul oheň, plamen spálil ničemy.
19 Na Chorébu udělali tele a klaněli se lité modle.
20 Zaměnili svou Slávu za zpodobení býka, který žere trávu.
21 Zapomněli na Boha, svého zachránce, který učinil v Egyptě veliké věci,
22 divy v zemi Chámově, hrůzu vzbuzující činy u Rákosového moře.
23 Řekl tedy, že je vyhladí. Ale Mojžíš, jeho vyvolený, se postavil do trhliny před ním, a tak odvrátil jeho rozlícení, aby je nezničil.
24 Pohrdli výbornou zemí, nevěřili jeho slovu,
25 reptali ve svých stanech, neuposlechli Hospodina.
26 Pozvedl tedy proti nim ruku, že je v pustině nechá padnout
27 a že jejich potomstvo nechá padnout mezi pohany a že je rozpráší do různých zemí.
28 Pak se spřáhli s Baalpeórem a jedli oběti mrtvých.
29 Svými činy ho popouzeli k hněvu a dopadla na ně rána.
30 I povstal Pinchas, vykonal soud a rána byla zastavena.
31 Bylo mu to přičteno k spravedlnosti od pokolení do pokolení -- až navěky.
32 U Vod sváru ho podnítili ke hněvu, kvůli nim se zle vedlo i Mojžíšovi,
33 neboť se vzepřeli jeho Duchu a on svými rty mluvil nerozvážně.
34 Nevyhladili národy, o nichž Hospodin mluvil,
35 ale smísili se s pohanskými národy a učili se jejich skutkům.
36 Sloužili jejich modlářským zpodobeninám a ty se jim staly léčkou.
37 Své syny a své dcery obětovali démonům.
38 Prolévali nevinnou krev, krev svých synů a dcer, které obětovali kenaanským modlářským zpodobeninám, a proléváním krve znesvětili zemi.
39 Svými skutky se poskvrnili; svými činy se dopouštěli smilstva.
40 Hospodin vzplál proti svému lidu hněvem a své dědictví si zošklivil.
41 Vydal je do ruky pohanských národů, takže nad nimi vládli ti, kdo je nenáviděli.
42 Utlačovali je jejich nepřátelé, byli pokořeni, byli pod jejich mocí.
43 Mnohokrát je vysvobodil, leč oni se svými úradky vzpírali a pro své viny byli pokořeni.
44 I pohleděl na jejich soužení a vyslyšel jejich nářek.
45 Pamatoval kvůli nim na svou smlouvu a slitovával se podle svého hojného milosrdenství
46 a dal jim dojít slitování před všemi, kdo je odvedli do zajetí.
47 Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, shromáždi nás z národů, a budeme vzdávat díky tvému svatému jménu a uctívat tě chválami.
48 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až navěky. A všechen lid ať řekne: Amen. Haleluja!