1 Davidův žalm k meditaci. Blahoslavený je ten, z něhož je sňato přestoupení a jehož hřích je přikryt.
2 Blahoslavený je člověk, jemuž Hospodin nepočítá vinu a v jehož duchu není záludnost.
3 Když jsem mlčel, mé kosti chřadly, neboť jsem celé dny naříkal.
4 Ve dne i v noci na mně těžce ležela tvá ruka. Morek se mi kazil jako v letním žáru. Sela.
5 Pak jsem ti svůj hřích oznámil; svou vinu jsem neukryl. Řekl jsem: Vyznám na sebe svá přestoupení Hospodinu. A tys sňal vinu mého hříchu. Sela.
6 Proto ať se k tobě modlí každý věrný v čase, kdy tě lze nalézt. Ani příval velkých vod k němu nedosáhne.
7 Tys mou skrýší, střežíš mě před soužením; obklopíš mě jásotem nad vysvobozením. Sela.
8 Dám ti chápání, vyučím tě cestě, kterou máš jít, budu ti radit, spočine na tobě mé oko.
9 Nebuďte jako kůň či jako mezek bez rozumu. Ty je třeba krotit uzdou a udidlem -- jinak k tobě nepřijdu.
10 Mnohé jsou bolesti ničemy, ale toho, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství.
11 Radujte se v Hospodinu a plesejte, spravedliví, jásejte, všichni lidé přímého srdce!