1 Davidův žalm. K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši.
2 Bože můj, v tebe doufám, kéž nejsem zahanben, kéž nade mnou moji nepřátelé nejásají.
3 Ano, ti, kdo na tebe očekávají, se stydět nemusejí. Budou se stydět ti, kdo bezdůvodně jednají věrolomně.
4 Hospodine, dej mi poznat svoje cesty, vyuč mě svým stezkám.
5 Uváděj mě do své pravdy, vyučuj mě, vždyť jsi můj Bůh, má spása. Po celý den očekávám na tebe.
6 Vzpomeň na své slitování, Hospodine, i na své milosrdenství, vždyť je od věčnosti.
7 Nevzpomínej však na hříchy mého mládí, na má přestoupení. Vzpomeň na mě podle svého milosrdenství, kvůli své dobrotě, Hospodine.
8 Hospodin je dobrý a přímý, proto vyučuje hříšníky cestě.
9 Pokorné uvádí do práva, pokorné učí své cestě.
10 Všechny Hospodinovy stezky jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kdo dbají na jeho smlouvu a jeho svědectví.
11 Pro své jméno, Hospodine, mi odpusť mou vinu; ano, je velká.
12 Jak je na tom člověk, který se bojí Hospodina? Bude ho vyučovat cestě, kterou si má zvolit.
13 Jeho duše bude přebývat v dobru a jeho potomstvo zdědí zemi.
14 S těmi, kdo se ho bojí, má Hospodin důvěrný vztah, dává jim poznat svou smlouvu.
15 Mé oči stále hledí k Hospodinu, neboť on vyprošťuje mé nohy z léčky.
16 Pohleď na mě a smiluj se nade mnou, protože jsem osamělý a zkroušený.
17 Soužení mého srdce se množí, vyveď mě z mých úzkostí!
18 Pohleď na mé soužení a mé trápení a sejmi všechny mé hříchy!
19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jakou zuřivou nenávistí mě nenávidí!
20 Chraň mou duši a vysvoboď mě, ať nejsem zahanben, vždyť hledám útočiště v tobě!
21 Nechť mě střeží bezúhonnost a upřímnost, vždyť na tebe očekávám!
22 Bože, vykup Izraele ze všech jeho soužení!