1 Pro vedoucího chval. K nízkému zpěvu. Davidův žalm.
2 Pomoz, Hospodine! S věrnými je konec! Mezi syny lidskými vymizeli pravdiví.
3 Každý obelhává svého bližního, z dvojakého srdce mluví úlisnými rty.
4 Kéž by Hospodin vyhladil všechny úlisné rty i jazyk, jenž mluví velikášsky!
5 Takoví říkají: Svým jazykem zvítězíme. Máme ústa -- kdo je naším pánem?
6 Pro zkázu zkroušených a pro nářek chudých nyní povstanu, praví Hospodin, postavím do bezpečí toho, nad nímž si odfrkují.
7 Hospodinovy řeči jsou čisté, jsou jako stříbro přetavené v hliněné peci, sedmkrát přečištěné.
8 Hospodine, ty je budeš navěky chránit a střežit před tím pokolením.
9 Ničemové obcházejí kolem, protože mezi syny lidskými je vyvýšena nízkost.