1 Davidův. Požehnán buď Hospodin, má skála! On učí mou ruku boji a mé prsty válčit.
2 Mé milosrdenství a má tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel! Je mi štítem, u něj hledám útočiště, on mi podrobuje lid.
3 Hospodine, co je člověk, že se k němu znáš? Syn člověka, že na něj myslíš?
4 Člověk se podobá vánku, jeho dny pomíjejí jako stín.