10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť je mi úzko. Trápením mi slábne zrak, duše i tělo.
11 Život mi pomíjí žalem, mé roky vzdycháním, pro mé provinění ochabuje má síla a mé kosti slábnou.
12 Pro všechny své nepřátele jsem se stal potupou, zvláště pro své sousedy, pro své známé předmětem hrůzy; ti, kdo mě venku vidí, přede mnou prchají.
13 Vypadl jsem jim ze srdce jako mrtvý, jsem jako rozbitá nádoba.
14 Slyším mnoho pomluv, všude kolem hrůza! Když se proti mně radí, zvažují, jak mě připravit o život.
15 Já však doufám v tebe, Hospodine! Řekl jsem: Tys můj Bůh!
16 Mé časy jsou ve tvé ruce. Vysvoboď mě z ruky mých nepřátel a od těch, kdo mě pronásledují!