7 Nenávidím ty, kdo se oddávají klamným nicotnostem. Já spoléhám na Hospodina.
8 Budu jásat, budu se radovat v tvém milosrdenství, neboť jsi pohleděl na mé soužení a znáš úzkosti mé duše.
9 Nevydal jsi mě do ruky nepřátel, mé nohy jsi postavil na rovné zemi.
10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť je mi úzko. Trápením mi slábne zrak, duše i tělo.
11 Život mi pomíjí žalem, mé roky vzdycháním, pro mé provinění ochabuje má síla a mé kosti slábnou.
12 Pro všechny své nepřátele jsem se stal potupou, zvláště pro své sousedy, pro své známé předmětem hrůzy; ti, kdo mě venku vidí, přede mnou prchají.
13 Vypadl jsem jim ze srdce jako mrtvý, jsem jako rozbitá nádoba.