7 Vždyť na mě bezdůvodně nastražili jámu, bezdůvodně vykopali past pro mou duši.
8 Ať na něj přijde zkáza, aniž to tuší. A do té pasti, kterou nastražil, se lapí sám, ať padne do té zkázy!
9 Ale má duše bude jásat v Hospodinu, bude se veselit z jeho spásy.
10 Každá má kost řekne: Hospodine, kdo je jako ty? Vysvobozuješ chudého od mocnějšího, než je sám, chudého a nuzného od uchvatitele.
11 Povstávají zlovolní svědkové, kteří se mě vyptávají na věci, které nevím.
12 Odplácejí mi zlem za dobré, aby způsobili zármutek mé duši.
13 A já měl za oděv žíněné roucho, když byli nemocní! Pokořoval jsem svou duši postem, ale má modlitba se mi vracela do klína.