8 Ať na něj přijde zkáza, aniž to tuší. A do té pasti, kterou nastražil, se lapí sám, ať padne do té zkázy!
9 Ale má duše bude jásat v Hospodinu, bude se veselit z jeho spásy.
10 Každá má kost řekne: Hospodine, kdo je jako ty? Vysvobozuješ chudého od mocnějšího, než je sám, chudého a nuzného od uchvatitele.
11 Povstávají zlovolní svědkové, kteří se mě vyptávají na věci, které nevím.
12 Odplácejí mi zlem za dobré, aby způsobili zármutek mé duši.
13 A já měl za oděv žíněné roucho, když byli nemocní! Pokořoval jsem svou duši postem, ale má modlitba se mi vracela do klína.
14 Jednal jsem, jako by mi byli přítelem či bratrem. Naříkal jsem, skláněl se, jako bych truchlil kvůli matce.