11 Tvou spravedlnost jsem neukryl uvnitř svého srdce, mluvil jsem o tvé věrnosti a spáse, nezatajil jsem tvé milosrdenství a tvou pravdu ve velikém shromáždění.
12 Hospodine, ty mi neodepřeš své slitování. Kéž mě stále střeží tvé milosrdenství a tvá věrnost.
13 Vždyť mě obklopilo tolik zla, že se nedá sečíst. Dostihly mě mé viny, takže nemohu ani vzhlédnout; je jich víc než vlasů na mé hlavě, odvaha mě opustila.
14 Kéž mě, Hospodine, zatoužíš vysvobodit! Hospodine, pospěš mi na pomoc!
15 Ať se stydí a hanbí všichni, kteří usilují o mou duši a chtějí ji zničit; ať odtáhnou zpět a jsou zahanbeni ti, kdo mi přejí zlo.
16 Kéž se zhrozí své vlastní hanby ti, kdo mi říkají: Cha, cha!
17 Ať se veselí a radují v tobě všichni, kdo tě hledají! Ti, kdo milují tvou spásu, ať říkají stále: Veliký je Hospodin!