16 Každý den mám před sebou svou potupu; hanba mi zakrývá tvář,
17 a to kvůli tomu, kdo mě hanobí a ostouzí, kvůli nepříteli a tomu, kdo se mstí.
18 To vše na nás přišlo, ač jsme na tebe nezapomněli a tvou smlouvu jsme nezradili.
19 Naše srdce se nestáhlo zpět, naše kroky neuhnuly z tvé stezky.
20 Přestože jsi nás zdeptal v kraji šakalů a přikryl jsi nás nejhlubší tmou.
21 Pokud bychom zapomněli na jméno svého Boha, pokud bychom vztáhli dlaně k bohu cizímu,
22 zdali by na to Bůh nepřišel? On přece zná tajnosti srdce!