10 Uveď je ve zmatek, Panovníku, rozděl jim jazyky -- ve městě totiž vidím násilí a svár.
11 Dnem i nocí obcházejí po hradbách, je v něm nepravost a trápení.
12 Zkáza je uprostřed něj, z jeho ulic se nevzdalují útisk a zrada.
13 Netupí mě nepřítel; to bych snesl. Nevyvyšuje se nade mnou ten, kdo mě nenávidí; před tím bych se ukryl.
14 Ale jsi to ty, člověk jako já, můj přítel, můj známý,
15 s nímž mě pojila sladká důvěrnost! V průvodu jsme chodívali do domu Božího.
16 Ať je převeze smrt, ať zaživa sestoupí do podsvětí, protože se v jejich nitru uhostilo zlo.