12 Zkáza je uprostřed něj, z jeho ulic se nevzdalují útisk a zrada.
13 Netupí mě nepřítel; to bych snesl. Nevyvyšuje se nade mnou ten, kdo mě nenávidí; před tím bych se ukryl.
14 Ale jsi to ty, člověk jako já, můj přítel, můj známý,
15 s nímž mě pojila sladká důvěrnost! V průvodu jsme chodívali do domu Božího.
16 Ať je převeze smrt, ať zaživa sestoupí do podsvětí, protože se v jejich nitru uhostilo zlo.
17 Já ale budu volat k Bohu a Hospodin mě zachrání.
18 Večer, ráno i v poledne k němu budu promlouvat, budu úpět a on mé volání vyslyší.