17 Až když jsem vstoupil do Božích svatyní, pochopil jsem jejich konec.
18 Ano, postavíš je na kluzká místa, necháš je padnout do klamu.
19 Jaký děs vyvolají, když náhle zmizí, zahynou hrůzou.
20 Panovníku, až se vzbudíš, pohrdneš jejich přeludem jako snem po procitnutí.
21 Když bylo mé srdce zahořklé, když se jitřilo mé nitro,
22 byl jsem tupý a nechápavý, byl jsem před tebou jako hovádko.
23 Nicméně jsem stále u tebe. Uchopils mě za pravici,