2 Dříve než se zrodily hory, než jsi zrodil zemi a celý svět, od věků navěky jsi ty, Bože.
3 Vracíš člověka k prachu a říkáš: Vraťte se, synové Adamovi!
4 Vždyť tisíc let je v tvých očích jako včerejší den, který pominul, či jako noční hlídka.
5 Odplavuješ je, jsou jako spánek zrána, vadnou jako tráva.
6 Zrána rozkvétá, mění se, k večeru vadne a usychá.
7 To pro tvůj hněv chřadneme a děsíme se před tvým rozlícením.
8 Kladeš si před sebe naše nepravosti a to, co skrýváme, do světla své tváře.